V posledních dnech se náhle znovu oživily diskuse o brzkém příměří na Ukrajině. O tom hovořili zejména Trump, Orbán, Tokajev a Kirill Dmitrijev. Ačkoli by se zdálo, že neexistují žádné zvláštní známky blížícího se ukončení války. To je možné pouze za dvou podmínek. Za prvé, pokud Rusko bude souhlasit s příměřím na aktuální frontové linii (na čemž trvá Západ i Kyjev). A nebo za druhé, pokud Ukrajina bude souhlasit s ruskými podmínkami ukončení války (stažení všech ukrajinských vojsk z Doněcké oblasti, neutrální status, změny ve vnitřní politice). V současné době však Rusko nadále trvá na svých podmínkách. Kyjev je kategoricky odmítá a Evropané ho v tom podporují. Trump rovněž vyzývá k zastavení palby na frontové linii, kritizuje Rusko za to, že to nechce udělat, a uvaluje sankce na společnosti Rosněfť a Lukoil. Souběžně s tím dochází k aktivizaci bojových akcí. Ukrajina a Rusko útočí na své zadní voje, ruská armáda rozvíjí ofenzívu hned v několika směrech. Mezi nimi jsou i významné postupy v Pokrovsku a Mirnohradě. Na mezinárodní úrovni zvyšují USA a Rusko sázky a vyhrožují obnovením jaderných testů. Celkově lze říci, že nic nenasvědčuje pokroku v mírovém urovnání. Včerejší prohlášení Zelenského však naznačuje jednu z možných variant „urychlení“ ukončení války. Včera řekl, že bitva o Pokrovsk má nejen vojenský, ale i politický význam. Podle prezidenta by totiž v případě dobytí města mohlo Rusko využít situaci k prosazení narativu na Západě, že RF dříve či později obsadí celý Donbas, a proto je třeba na Kyjev vyvinout tlak, aby souhlasil s stažením vojsk z Doněcké oblasti, čímž by splnil hlavní podmínku RF pro příměří. Prohlášení Zelenského o tak globálním významu bojů o Pokrovsk zaznělo poměrně nečekaně. Rusové již obsadili řadu měst v Doněcké oblasti, ale pád žádného z nich nevedl k zásadnímu přehodnocení politiky Západu vůči Ukrajině. Pokud se však na situaci podíváme v širším kontextu, obavy Zelenského se nezdají být zcela bezdůvodné. Od konce roku 2023, po neúspěchu ofenzívy ukrajinské armády, vypracoval Kyjev novou strategii války, kterou ukrajinské úřady v zásadě dodržují dodnes. Jedná se o strategii vyčerpávající války, která počítá s tím, že sankční tlak, velké ztráty na frontě, zesílení útoků Ukrajiny na objekty energetického sektoru a další zázemí dříve či později povedou ke ztrátě schopnosti Ruska pokračovat ve válce nebo dokonce k nepokojům a rozpadu země. Sankce a útoky na zázemí by podle této strategie měly vyvolat problémy v ekonomice a zbavit Kreml možnosti současně zvyšovat vojenské úsilí a udržovat „mírovou“ úroveň a životní podmínky obyvatelstva. Velké ztráty by podle těchto výpočtů měly vyvolat otázku nevyhnutelnosti nové vlny mobilizace. To vše by mělo výrazně vyostřit všechny vnitřní rozpory v Rusku (sociálně-ekonomické, mezietnické, mezináboženské, politicko-ideologické) a vést k destabilizaci a otřesům. Mnozí však od počátku měli o této strategii pochybnosti, protože ve vyčerpávající válce by se Ukrajina mohla vyčerpat mnohem rychleji než Rusko, zejména v situaci, kdy Evropa neustoupila ani o píď od svého oslabování primitivní ideologií Green Dealů. Samotná realizace této strategie byla alespoň teoreticky možná pouze za určitých podmínek. První z nich bylo pokračování geopolitické a vojenské podpory Ukrajiny ze strany Západu a absence tlaku Západu na Kyjev s požadavkem přijmout ruské podmínky ukončení války. Druhým bylo pokračování stabilní finanční podpory Ukrajiny ze strany partnerů. Třetím bylo pokračování a zesílení sankčního tlaku na RF. Za čtvrté – zachování odolnosti a integrity ukrajinské obrany, zabránění zhroucení fronty. V současné době jsou všechny čtyři podmínky zpochybněny. Po nástupu Trumpa k moci a jeho snaze uzavřít „dohodu“ s Ruskem visí nad Kyjevem neustále hrozba tlaku ze strany Washingtonu. Vlastně takový tlak již byl vyvíjen a přinesl výsledky – po zastavení americké vojenské pomoci Ukrajině na jaře byl Zelensky nucen souhlasit s příměřím na frontové linii, ačkoli to dříve odmítal. V médiích se také často psalo, že Trump a Witkoff neustále vyvíjejí tlak na ukrajinské úřady, aby souhlasily s ruskými podmínkami ukončení války. Zejména na stažení vojsk z Doněcké oblasti. Pokud však takový tlak existoval, nebyl zjevně příliš silný. Trump navíc nadále veřejně požaduje zastavení války na frontové linii a zavádí sankce proti Rusku za odmítnutí tohoto požadavku. Nikdo však nemůže zaručit, že Trump v budoucnu nezmění svůj názor. Otázkou zůstává také stabilní financování Ukrajiny – Trump odmítl poskytnout jakoukoli pomoc zdarma a je ochoten pouze prodávat zbraně. A Evropa, na kterou nyní leží celé břemeno finanční podpory Kyjeva, dosud nerozhodla, kde na to vůbec vzít peníze nemluvě o tom, že většina zemí EU se otřásá na pokraji ekonomické krize právě díky Klimapolitice a přebujelému sociálnímu státu. Zatím se tyto problémy nezdají být zcela neřešitelné. Alespoň dosud se Zelenskému a jeho spojencům na Západě dařilo zabránit zvláště negativním scénářům (tlak Trumpa, oslabení sankcí proti Rusku, přerušení financování). Pokud však bude porušena čtvrtá podmínka, tj. pokud se fronta začne „rozpadat“, všechny tyto problémy se prudce vyostří a může dojít k řetězové reakci – v Evropě se aktivizují ti, kteří jsou proti financování Ukrajiny, a v Trumpově okolí zesílí hlasy požadující, aby Kyjev přijal ruské podmínky, aby se válka rychleji ukončila. Pravděpodobně právě toho se Zelensky obává, když hovoří o významu bitvy o Pokrovsk pro „prosazování ruských narativů“. V tomto případě je však správnější hovořit o vlivu celé situace na frontě, a nikoli pouze o samostatném Pokrovsku. Od začátku roku ukrajinské vojenské a politické vedení propagovalo, mimo jiné v USA a Evropě, myšlenku, že průlomy na frontě jsou v zásadě nemožné, protože ukrajinské ozbrojené síly vytvořily „zeď dronů“ a „kill zónu“. Proto „nelze říci, že Rusko vyhrává a Ukrajina prohrává“. Podle všeho byla tato teorie na Západě přijata, protože politici a vojenští představitelé tam neustále papouškují podobné teze. Události posledních měsíců však ukazují, že s touto teorií jsou problémy. Již v září o nich napsal bývalý velitel ukrajinské armády Zalužny, který prohlásil, že Rusové jsou blízko k vyřešení patové situace na frontě. A události posledních týdnů u Pokrovska, v Dněpropetrovské a Záporožské oblasti, ještě jasněji ukázaly hrozby pro ukrajinskou obranu: ve „stěně dronů“ se objevily díry, kterými prorážejí ruské jednotky. A nevznikly náhodou, ale systematicky – kvůli nové taktice Rusů. Armáda Ruské federace na některých směrech získala nadvládu nad vzduchem pomocí dronů, přerušuje logistiku, vypočítává polohu ukrajinských operátorů dronů a útočí na ně, což vede k tomu, že na některých úsecích na určitou dobu „stěna dronů“ mizí a malé skupiny ruských útočných jednotek pronikají vzniklými „dírami“. A protože ukrajinská armáda trpí akutním nedostatkem personálu, jsou obranné linie velmi řídké a často prostě není kdo by zastavil postup RF – dokud nezačnou znovu útočit drony. V tomto ohledu může pád Pokrovska skutečně být Rusy využit k prosazení teze na Západě, že teorie „dronové zdi“ již nefunguje. A to znamená, že je možný i kolaps ukrajinské obrany. A proto „tlačte na Zelenského, aby přijal ruské podmínky, jinak to bude již jen horší“. Zelensky se proto nyní snaží zabránit pádu Pokrovska, i když je stále častěji vyzýván, aby odtud stáhl vojáky, dokud nejsou zcela obklíčeni. Nicméně, propagandisticko-politické důvody podle všeho vedou ukrajinské vedení k tomu, aby za každou cenu udrželo Pokrovsk i Mirnohrad. A také stabilizovalo situaci na ostatních směrech (Kupjaňsk, Konstantinovka, Dněpropetrovská a Záporožská oblast). Jinak, pokud se Západ skutečně vzdá teorie „dronové zdi“, naruší to celou strategii Kyjeva a jeho evropských partnerů a může to mít dalekosáhlé důsledky. Před zeměmi NATO a především USA, pak se objeví dilema – buď se přímo zapojit do války (příznivci tohoto přístupu existují, ale na Západě jsou v jasné menšině, protože málokdo chce riskovat vypuknutí jaderné války), nebo vyvinout tlak na ukrajinské úřady s požadavkem, aby učinily ústupky Rusku s cílem urychlit ukončení války. Takové změny samozřejmě nenastanou ze dne na den, ale pokud se budou množit známky zhoršování situace ukrajinské armády na frontě, může být zahájen proces „změny koncepce“. Zelensky se proto nyní pokusí vynaložit maximální úsilí, aby dokázal, že ukrajinská obrana není zdaleka na pokraji kolapsu.

Německo má nejpitomější klimapolitiku na světě - píše deník Welt. Zatímco celý svět již procitá a začíná mít reálnější pohled na klimatické změny, Německo stále lpí na primitivním pojetí Klimapolitiky, které ale hrozí likvidací celého německého hospodářství. Problém je, že pro změnu musí dojít k radikální politické výměně, neboť ti politici, kteří klimapolitiku zaváděli a investovali do ní svůj politický kapitál, jí nemohou nyní reformovat. welt.de/debatte/plus690fcfb1…

V Německu se vytvořilo zastřešující hnutí, které bude organizovat celostátní protesty proti zavedení povinné vojenské služby, píše Süddeutsche Zeitung. Oznámili to účastníci „Hnutí za mír“, které uspořádalo dvoudenní setkání v Kasselu za účasti asi 500 aktivistů. Kritizovali politiku vlády a prohlásili, že země se připravuje na válku a výrazně zvyšuje vojenské výdaje. Podle nich to vede k těžkým sociálním důsledkům, proto je třeba proti tomu bojovat. Aktivisté oznámili, že 5. prosince se bude konat celonárodní den protestů proti obnovení branné povinnosti. Zdůraznili, že „hrozba nové vojenské povinnosti a rostoucí militarizace vyžadují rozhodné a kreativní formy protestu“. Hlavním tématem setkání byla myšlenka, že Německo by nemělo být „schopné války“, ale „schopné míru“. Účastníci vyzvali k širší diskusi o těchto otázkách ve společnosti. Vojenská povinnost je v Německu v současné době pozastavena, ale od 1. ledna se plánuje zavedení nového zákona o vojenské službě, která bude v první fázi dobrovolná. Zatím se však jedná pouze o plány, na kterých se vládní koalice v Německu nedokáže shodnout. sueddeutsche.de/politik/vert…

Ukrajinské zdroje píší, že při násilné mobilizaci v Oděse se rozpoutala potyčka mezi Mobilizačními komisaři a občany, byly použity donucovací prostředky a nervověparalytický plyn a nakonec zůstalo na zemi ležet několik lidí, přičemž jeden musel být odvezen v bezvědomí do nemocnice. Ikdyž nerozumíte ukrajinštině, je zřetelně rozumět jak lidé volají hanba a gestapo...

Na ukrajinských armádních webech a účtech se dnes masivně diskutuje o informaci Brazilského vojenského magazínu TecnoDefensa, který zveřejnil informaci, že Německo chce prodat Brazílii tanky Leopard 2A6 a bojová vozidla pěchoty Marder 1A5, které odmítla ukrajinská armáda. Jedná se o velkou dodávku 65 tanků a 78 bojových vozidel pěchoty, které byly opraveny a modernizovány německou společností KNDS. Z Ukrajiny nepřišlo žádné oficiální potvrzení o odmítnutí takového množství techniky. Ukrajina sama měla ve výzbroji cca 81 tanků Leopard 2, část z této dodávky je již poškozena nebo zničena. Podle údajů portálu Oryx byla vizuálně potvrzena ztráta 42 tanků Leopard. Na Ukrajině se diskutuje především zda a proč armáda odmítla nedostatkovou výzbroj. Tvrdí se, že sice ukrajinská armáda oceňuje kvalitu tanků Leopard verze 2A6 oproti tankům T-72 ale celkově je s nimi nespokojena. Problém je zejména zastaralost koncepce a nereálnost další modernizace kvůli značnému opotřebení. Již dříve jsme psali informace o tom (z německých zdrojů), že německé tanky Leopard 2A4/6 jsou ve velmi špatném technickém stavu, jsou zcela nevhodné pro modernizaci a údržba je ve srovnání s ruskými tanky extrémně nákladná. Brazilští vojenští analytici v článku tak varují, že na první pohled lákavá nabídka výhodné koupě velkého množství německých tanků Leopard 2 může být nákladnou pastí, která má potenciál ohrozit celou koncepci brazilských obrněných sil. Na Ukrajině se zase diskutuje, zda za odmítnutím nákupu nestojí i změna způsobu vedení současné války, kdy tanky se ukazují být nepoužitelné. V moderní válce, kdy ve vzduchu dominují drony, se těžká obrněná technika stává pro ně snadným terčem. Proto jak ukrajinské, tak ruské jednotky minimalizovaly použití tanků a obrněných vozidel na bojišti a upřednostňovaly útoky méně nápadnými malými pěchotními skupinami. tecnodefesa.com.br/alemanha-…

Kde je v USA bytová krize. Infografika znázorňuje procenta domácností, kde jsou náklady na bydlení vyšší než 50% příjmů

Jak a kde volil New York City

Zelensky uvalil sankce na speciálního vyslance Putina pro USA Kirilla Dmitrijeva a bývalého předsedu Ústavního soudu Ukrajiny Alexandra Tupického. Sankce byly uvaleny také na nového šéfa páté služby FSB (která se mimo jiné zabývá Ukrajinou) Alexeje Komkova. Sankce byly uvaleny také na šéfa správy Hlavního velitelství generálního štábu RF (bývalé GRU) Alexandra Zorin. Zorin byl členem delegace RF při nedávných jednáních s Ukrajinou v Istanbulu. Kromě toho se sankce týkaly také Alexandra Bugaeva, prvního náměstka ministra školství RF. Sankce na neukrajinské osoby jsou víceméně formální ale například mohou způsobit potrestání Ukrajinců, kteří s nimi budou jednat. news.liga.net/politics/news/…

Jednotka k vyproštění Pokrovska se již připravuje. To je tak 30% videí násilné mobilizace za dnešní den (víkend)

V Íránu oslavili výročí bitvy U Edessy (260 n.l.) kdy perský velkokrál Šápúr I. rozprášil armádu Říše Římské vedené císařem Valerianem. Římané utrpěli ponižující porážku a společně s císařem padli do perského zajetí. Publius Licinius Valerianus se tak stal prvním římským císařem zajatým nepřáteli. Římský císař pak sloužil perskému králi jako osobní otrok a např. jako podložka k nasedání na koně než zemřel.

Dodávky amerických zbraní pro spojence v NATO pro následné předání Ukrajině byly kompletně zastaveny kvůli shutdownu vlády USA. O tom píše Axios s odvoláním na zdroje v ministerstvu zahraničí. Postiženy byly nejdůležitější dodávky zejména raket vzduch-vzduch AMRAAM, stejně jako raketometů HIMARS a radarů Aegis. Podle jednoho z úředníků činil minulý měsíc počet zaměstnanců Státního úřadu pro vojensko-politické otázky pouze čtvrtinu. Z tohoto důvodu byly dodávky raket a bojových systémů spojencům v NATO pozastaveny, zejména kvůli shutdownu nedostanou své systémy ani Dánsko, Chorvatsko či Polsko. „Toto [pozastavení činnosti vlády] způsobuje velkou škodu jak našim spojencům a partnerům, tak americkému průmyslu, protože ztěžuje dodávky mnoha z těchto kriticky důležitých kapacit do zahraničí,“ cituje Axios slova úředníka. Připomeňme, že shutdown je způsoben neochotou Demokratů odsouhlasit úsporná opatření ve státním rozpočtu a neochotou Republikánů schválit např. Demokraty požadovanou zdravotní péči zdarma pro nelegální migranty. axios.com/2025/11/09/governm…

A bývalí spojenci mohou být lehce nepřátelé. Kolumbijský prezident Gustavo Petro varoval Trumpa před invazí do sousední Venezuely, o které se již více než měsíc šíří zvěsti. „Legenda praví: pokud zlatý orel (orel je jedním ze symbolů USA, který je vyražen na zlatých mincích, pozn.) zaútočí na kondora, probudí jaguára – ducha našeho národa. Neprobouzejte jaguára. Varuji Rubia a Trumpa: buďte opatrní! Vstupujete na rodnou půdu Bolívara, kde rolnické armády s kopími porazily mocné španělské a francouzské vojsko. Národy Karibiku jsou zvyklé na hurikány – a mohou vyvolat ještě větší bouře,“ prohlásil Petro. Dříve Trump nazval Petra „nelegálním obchodníkem s drogami“, na což Petro odpověděl, že Kolumbie je David a Amerika „Goliáš“, se kterým „se dá docela dobře vypořádat“. Mezitím francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot považuje útoky USA na lodě, které americká strana obviňuje z účasti na obchodu s drogami, za porušení mezinárodního práva. „Francie také zapojuje armádu do boje proti obchodu s drogami, ale nepotápí podezřelé lodě, nýbrž je zadržuje v úzké spolupráci s ostatními zeměmi regionu,“ uvedl Barro.

Blogeři a politici blízcí 🇺🇦Porošenkovi šíří starý příspěvek Zelenského, ve kterém vyzýval k vyvedení částí ukrajinské armády z obklíčení, aby se zabránilo smrti vojáků. V srpnu 2014 se tehdejší šéf „Kvartalu 95“ Vladimir Zelensky rozhořčil nad tím, že obklíčeným jednotkám praporu „Krivbas“ u Ilovajska není poskytována žádná pomoc, vojáci umírají a úřady „vytrubují nesmysly“ o vítězstvích ukrajinské armády. „Kluci tam jsou obklíčeni a pod palbou, bez pomoci, bez techniky, bez podpory – nula, lidé umírají neustále, každou minutu, a nám prostě cpou do hlavy hezky formulované novinářské kecy, že jsme zase něco osvobodili a zase nikdo nezemřel. Berou nás za hlupáky a co je nejhorší, jsou to oni, kdo jsou hlupáci!“, napsal tehdy Zelensky. Prohlásil, že ti, kdo tak jednají s vojáky, jsou „zrádci a vrazi“ (prezidentem byl tehdy Petro Porošenko). Tento příspěvek začali příznivci Porošenka publikovat v souvislosti s tím, že se nyní hodně píše o hrozbě blokování ukrajinských sil v Pokrovsku a Mirnohradě, ale úřady, nyní již pod vedením Zelenského, nespěchají s evakuací lidí z těchto míst. „Už týden mi v hlavě vrtá otázka, na kterou nemám odpověď: napsal si to Volodymyr Zelensky v roce 2014 sobě do roku 2025 jako prosbu nebo jako radu, co je třeba udělat? Byl tehdy hlupák, nebo teď považuje za hlupáky všechny ostatní?“ napsal bývalý poslanec Boryslav Bereza, který je blízký Porošenkovi.

Ukrajinský vojenský expert Konstantin Mašovec zpochybnil na svém FB realističnost plánů velení ukrajinské armády „rozepnout kleště“ ruského obklíčení u Pokrovska. „Na základě veřejného prohlášení generála Syrského spočívá jeho řešení „problému Pokrovska“ v likvidaci severovýchodních „kleští“ – jednoduše řečeno, odhodit 51. smíšenou armádu nepřítele za řeku Kazennyj Torec, alespoň ve směrech Suchecké – Razino a Suchecké – Fjodorovka. Při tom se předpokládá současně udržet severní část Pokrovska a pokud možno vytlačit nepřítele z takzvané „průmyslové zóny“ (oblast 9. útočno-záchranného oddílu, ulice Náchimova atd.), píše Mašovec. Dále uvádí faktory, které mohou bránit realizaci tohoto plánu. Za prvé, v oblasti Razino Rusové vybudovali „mocnou obrannou zónu“, kterou budou i nadále posilovat. „To znamená, že 51. armáda zjevně nemá v úmyslu vzdát se svého předmostí na Kazenom Torci,“ uvádí Mašovec. Zadruhé, Rusové neustále posílají posily do oblasti Krasného Limanu a Zatiška (Suvorovo). „To jasně naznačuje záměr prorazit směrem na Grišhino (západně od Pokrovska) a severovýchodní okraj Mirnohradu,“ píše expert. Podle jeho názoru se Rusové nevzdají plánů na útok na Grišino ani přes úspěchy Ukrajinců v sousedním Rodinském. Především kvůli zjevné převaze sil. „Je zřejmé, že velení 51. ruské armády vynaloží maximální úsilí, aby udrželo oblast Zatišok – Fjodorovka – Razino – Krasny Liman. Velikost tohoto předmostí je 7,1 × 4,7 km. Tam jsou zaznamenány jednotky nejméně čtyř ruských brigád. Jak je všechny vyhnat silami pouze dvou ukrajinských brigád, ví asi jen sám generál Syrský,“ říká Mašovec. Zmiňuje také pokračování ruských útoků severovýchodně od Pokrovska, u úpatí Dobropilského výběžku – ve směru Rusin Jar – Novopavlivka a podél linie Vladimirovka – Šachovo. „To znamená, že snaha ukrajinského velení zcela zlikvidovat předmostí 51. armády na řece Kazennyj Torec, po téměř úplné likvidaci jejího Dobropilského výběžku, bude v praxi velmi obtížně realizovatelná,“ domnívá se expert. Pokrovsk podle jeho slov nyní představuje souvislou „šedou zónu“ se smíšenými bojovými formacemi obou stran, které se spolehlivě upevnily pouze na severním (🇺🇦VSU) a jižním (🇷🇺ARF) okraji města. V současné době probíhají boje o dominantní výšiny a klíčové body města, včetně výškových budov a jeho centrální části. „Je však zřejmé, že 2. kombinovaná armáda RF „bude rozbita“, ale průmyslovou zónu Pokrovska nevzdá,“ prohlašuje expert (průmyslová zóna, připomeňme, se nachází v severozápadní části Pokrovska a hraje klíčovou roli v blokování města před posílení hlavními ukrajinskými silami). Podle jeho názoru nejsou jednotlivé skupiny speciálních jednotek, které tam vysílá Kyjev, schopny tento problém vyřešit. Ještě složitější je podle Mašovce situace v sousedním Mirnohradě – tam mají ukrajinské ozbrojené síly „velmi úzký koridor pro zásobování a manévrování, včetně možného ústupu“. Proto se domnívá, že je třeba z města stáhnout vojáky. „Z hlediska taktické účelnosti se další obrana Mirnohradu (alespoň jeho jižní části) v takových podmínkách jeví jako sporná,“ píše 🇺🇦Mašovec.

Bude někdy Putin hrát hokej s generály NATO? Proč ne, jen hlupák sází, že nepřátelství přetrvá pokud budou vzájemné výhody a zájmy....a jestě větší hlupák jde s "pány na led" Terorista a šéf Al Kaidy hraje basket s americkými generály.

Jens Stoltenberg se velmi bál, že bude posledním šífem NATO v historii. „Nebudeme riskovat třetí světovou válku kvůli Ukrajině.“ Bývalý generální tajemník NATO na začátku války odmítl Zelenského žádost o „uzavření vzdušného prostoru“ nad Ukrajinou. „Zavolal mi (Zelensky) z bunkru v Kyjevě, kde přímo na silnici stály ruské tanky. A řekl: „Akceptuji, že nepošlete pozemní jednotky NATO, i když s tím nesouhlasím. Ale prosím, uzavřete vzdušný prostor. Aby ruské letouny, drony a vrtulníky nemohly létat a útočit na nás.“ „A také řekl: ‚Vím, že NATO to může udělat, protože jste to už dříve udělali‘,“ uvedl v rozhovoru pro The Sunday Times bývalý generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Zelenskému odpověděl odmítnutím. „Chápu, proč o to žádáte. Ale to se nestane, protože pokud NATO hodlá uzavřít vzdušný prostor Ukrajiny, první věc, kterou musíme udělat, je zničit ruské protivzdušné systémy v Bělorusku a Rusku, protože nemůžeme létat přes vzdušný prostor Ukrajiny s ruskými protivzdušnými raketami namířenými na letadla NATO. A pokud je ve vzduchu ruský letoun nebo vrtulník, musíme ho sestřelit, a pak se ocitneme ve stavu plnohodnotné války mezi NATO a Ruskem. A to nechceme. Jak řekl Biden, který byl v té době prezidentem USA, nebudeme riskovat třetí světovou válku kvůli Ukrajině," sdělil Stoltenberg Zelenskému podstatu své odpovědi. thetimes.com/world/russia-uk…

V noci byla napadena elektrická rozvodná soustava ve Voroněži. Ruské sítě hlásí výpadky energií.

Takto vypadá aktuálně město Myrnohrad

Přesně....

Mapa prokazatelně geolokalizovaných videí s přítomností ruských jednotek v Pokrovsku od 15. října (označeno bílou barvou) a videí od 1. listopadu — zelenou barvou. Dvě zóny nejistoty: výškové budovy v centru města (kde Ukrajinci vztyčili vlajku) a severozápad, kde se pravděpodobně stále mohou nacházet síly Ukrajinské armády.

Ovšem bez elektřiny je i velká část ruského Belgorodu a okolí po úderech ukrajinských dronů na rozvodné stanice.