V posledních dnech se náhle znovu oživily diskuse o brzkém příměří na Ukrajině.
O tom hovořili zejména Trump, Orbán, Tokajev a Kirill Dmitrijev.
Ačkoli by se zdálo, že neexistují žádné zvláštní známky blížícího se ukončení války.
To je možné pouze za dvou podmínek.
Za prvé, pokud Rusko bude souhlasit s příměřím na aktuální frontové linii (na čemž trvá Západ i Kyjev).
A nebo za druhé, pokud Ukrajina bude souhlasit s ruskými podmínkami ukončení války (stažení všech ukrajinských vojsk z Doněcké oblasti, neutrální status, změny ve vnitřní politice).
V současné době však Rusko nadále trvá na svých podmínkách. Kyjev je kategoricky odmítá a Evropané ho v tom podporují. Trump rovněž vyzývá k zastavení palby na frontové linii, kritizuje Rusko za to, že to nechce udělat, a uvaluje sankce na společnosti Rosněfť a Lukoil.
Souběžně s tím dochází k aktivizaci bojových akcí. Ukrajina a Rusko útočí na své zadní voje, ruská armáda rozvíjí ofenzívu hned v několika směrech. Mezi nimi jsou i významné postupy v Pokrovsku a Mirnohradě. Na mezinárodní úrovni zvyšují USA a Rusko sázky a vyhrožují obnovením jaderných testů.
Celkově lze říci, že nic nenasvědčuje pokroku v mírovém urovnání.
Včerejší prohlášení Zelenského však naznačuje jednu z možných variant „urychlení“ ukončení války.
Včera řekl, že bitva o Pokrovsk má nejen vojenský, ale i politický význam. Podle prezidenta by totiž v případě dobytí města mohlo Rusko využít situaci k prosazení narativu na Západě, že RF dříve či později obsadí celý Donbas, a proto je třeba na Kyjev vyvinout tlak, aby souhlasil s stažením vojsk z Doněcké oblasti, čímž by splnil hlavní podmínku RF pro příměří.
Prohlášení Zelenského o tak globálním významu bojů o Pokrovsk zaznělo poměrně nečekaně.
Rusové již obsadili řadu měst v Doněcké oblasti, ale pád žádného z nich nevedl k zásadnímu přehodnocení politiky Západu vůči Ukrajině.
Pokud se však na situaci podíváme v širším kontextu, obavy Zelenského se nezdají být zcela bezdůvodné.
Od konce roku 2023, po neúspěchu ofenzívy ukrajinské armády, vypracoval Kyjev novou strategii války, kterou ukrajinské úřady v zásadě dodržují dodnes.
Jedná se o strategii vyčerpávající války, která počítá s tím, že sankční tlak, velké ztráty na frontě, zesílení útoků Ukrajiny na objekty energetického sektoru a další zázemí dříve či později povedou ke ztrátě schopnosti Ruska pokračovat ve válce nebo dokonce k nepokojům a rozpadu země. Sankce a útoky na zázemí by podle této strategie měly vyvolat problémy v ekonomice a zbavit Kreml možnosti současně zvyšovat vojenské úsilí a udržovat „mírovou“ úroveň a životní podmínky obyvatelstva. Velké ztráty by podle těchto výpočtů měly vyvolat otázku nevyhnutelnosti nové vlny mobilizace. To vše by mělo výrazně vyostřit všechny vnitřní rozpory v Rusku (sociálně-ekonomické, mezietnické, mezináboženské, politicko-ideologické) a vést k destabilizaci a otřesům.
Mnozí však od počátku měli o této strategii pochybnosti, protože ve vyčerpávající válce by se Ukrajina mohla vyčerpat mnohem rychleji než Rusko, zejména v situaci, kdy Evropa neustoupila ani o píď od svého oslabování primitivní ideologií Green Dealů.
Samotná realizace této strategie byla alespoň teoreticky možná pouze za určitých podmínek.
První z nich bylo pokračování geopolitické a vojenské podpory Ukrajiny ze strany Západu a absence tlaku Západu na Kyjev s požadavkem přijmout ruské podmínky ukončení války.
Druhým bylo pokračování stabilní finanční podpory Ukrajiny ze strany partnerů.
Třetím bylo pokračování a zesílení sankčního tlaku na RF.
Za čtvrté – zachování odolnosti a integrity ukrajinské obrany, zabránění zhroucení fronty.
V současné době jsou všechny čtyři podmínky zpochybněny.
Po nástupu Trumpa k moci a jeho snaze uzavřít „dohodu“ s Ruskem visí nad Kyjevem neustále hrozba tlaku ze strany Washingtonu.
Vlastně takový tlak již byl vyvíjen a přinesl výsledky – po zastavení americké vojenské pomoci Ukrajině na jaře byl Zelensky nucen souhlasit s příměřím na frontové linii, ačkoli to dříve odmítal. V médiích se také často psalo, že Trump a Witkoff neustále vyvíjejí tlak na ukrajinské úřady, aby souhlasily s ruskými podmínkami ukončení války. Zejména na stažení vojsk z Doněcké oblasti. Pokud však takový tlak existoval, nebyl zjevně příliš silný.
Trump navíc nadále veřejně požaduje zastavení války na frontové linii a zavádí sankce proti Rusku za odmítnutí tohoto požadavku.
Nikdo však nemůže zaručit, že Trump v budoucnu nezmění svůj názor.
Otázkou zůstává také stabilní financování Ukrajiny – Trump odmítl poskytnout jakoukoli pomoc zdarma a je ochoten pouze prodávat zbraně. A Evropa, na kterou nyní leží celé břemeno finanční podpory Kyjeva, dosud nerozhodla, kde na to vůbec vzít peníze nemluvě o tom, že většina zemí EU se otřásá na pokraji ekonomické krize právě díky Klimapolitice a přebujelému sociálnímu státu.
Zatím se tyto problémy nezdají být zcela neřešitelné. Alespoň dosud se Zelenskému a jeho spojencům na Západě dařilo zabránit zvláště negativním scénářům (tlak Trumpa, oslabení sankcí proti Rusku, přerušení financování).
Pokud však bude porušena čtvrtá podmínka, tj. pokud se fronta začne „rozpadat“, všechny tyto problémy se prudce vyostří a může dojít k řetězové reakci – v Evropě se aktivizují ti, kteří jsou proti financování Ukrajiny, a v Trumpově okolí zesílí hlasy požadující, aby Kyjev přijal ruské podmínky, aby se válka rychleji ukončila.
Pravděpodobně právě toho se Zelensky obává, když hovoří o významu bitvy o Pokrovsk pro „prosazování ruských narativů“.
V tomto případě je však správnější hovořit o vlivu celé situace na frontě, a nikoli pouze o samostatném Pokrovsku.
Od začátku roku ukrajinské vojenské a politické vedení propagovalo, mimo jiné v USA a Evropě, myšlenku, že průlomy na frontě jsou v zásadě nemožné, protože ukrajinské ozbrojené síly vytvořily „zeď dronů“ a „kill zónu“. Proto „nelze říci, že Rusko vyhrává a Ukrajina prohrává“. Podle všeho byla tato teorie na Západě přijata, protože politici a vojenští představitelé tam neustále papouškují podobné teze.
Události posledních měsíců však ukazují, že s touto teorií jsou problémy. Již v září o nich napsal bývalý velitel ukrajinské armády Zalužny, který prohlásil, že Rusové jsou blízko k vyřešení patové situace na frontě. A události posledních týdnů u Pokrovska, v Dněpropetrovské a Záporožské oblasti, ještě jasněji ukázaly hrozby pro ukrajinskou obranu: ve „stěně dronů“ se objevily díry, kterými prorážejí ruské jednotky. A nevznikly náhodou, ale systematicky – kvůli nové taktice Rusů. Armáda Ruské federace na některých směrech získala nadvládu nad vzduchem pomocí dronů, přerušuje logistiku, vypočítává polohu ukrajinských operátorů dronů a útočí na ně, což vede k tomu, že na některých úsecích na určitou dobu „stěna dronů“ mizí a malé skupiny ruských útočných jednotek pronikají vzniklými „dírami“. A protože ukrajinská armáda trpí akutním nedostatkem personálu, jsou obranné linie velmi řídké a často prostě není kdo by zastavil postup RF – dokud nezačnou znovu útočit drony.
V tomto ohledu může pád Pokrovska skutečně být Rusy využit k prosazení teze na Západě, že teorie „dronové zdi“ již nefunguje. A to znamená, že je možný i kolaps ukrajinské obrany. A proto „tlačte na Zelenského, aby přijal ruské podmínky, jinak to bude již jen horší“.
Zelensky se proto nyní snaží zabránit pádu Pokrovska, i když je stále častěji vyzýván, aby odtud stáhl vojáky, dokud nejsou zcela obklíčeni.
Nicméně, propagandisticko-politické důvody podle všeho vedou ukrajinské vedení k tomu, aby za každou cenu udrželo Pokrovsk i Mirnohrad. A také stabilizovalo situaci na ostatních směrech (Kupjaňsk, Konstantinovka, Dněpropetrovská a Záporožská oblast).
Jinak, pokud se Západ skutečně vzdá teorie „dronové zdi“, naruší to celou strategii Kyjeva a jeho evropských partnerů a může to mít dalekosáhlé důsledky.
Před zeměmi NATO a především USA, pak se objeví dilema – buď se přímo zapojit do války (příznivci tohoto přístupu existují, ale na Západě jsou v jasné menšině, protože málokdo chce riskovat vypuknutí jaderné války), nebo vyvinout tlak na ukrajinské úřady s požadavkem, aby učinily ústupky Rusku s cílem urychlit ukončení války.
Takové změny samozřejmě nenastanou ze dne na den, ale pokud se budou množit známky zhoršování situace ukrajinské armády na frontě, může být zahájen proces „změny koncepce“.
Zelensky se proto nyní pokusí vynaložit maximální úsilí, aby dokázal, že ukrajinská obrana není zdaleka na pokraji kolapsu.
Trump stated that the war in Ukraine will end soon, but sometimes both sides "need to let off steam" before making peace.