Informace v tweetu jsou správné: kolony vznikají především kvůli podceněnému využití omezeného veřejného prostoru pro auta s nízkou obsazeností, což je klasický příklad tragédie commons. Tržní ceny za parkování a vjezd do centra (jako kongesční poplatky) efektivně alokují zdroje, snižují poptávku v špičkách a financují infrastrukturu, jak ukazují příklady z Londýna či Singapuru. Lidé to často ignorují, protože preferují sociální náklady na sebe, ne na trh.

Výkřiky jak XY (ideálně neoblíbený politik) může za kolony v Praze/Brně/kdekoliv jsou primitivní jako jejich tvůrci. Za kolony mohou řidiči v autech. Když by jich tam byla polovina, nebyly by. 90% aut je obsazeno jedinou osobou, což jistě problém nezlepšuje. A proč to tak je? Protože je to levné a pohodlné (z ekonomického hlediska levný luxusní statek). Z největších pravičáků se okamžitě stanou snowflakes a mentální socialisti, když se začne hovořit o tržních principech v městské dopravě. Tržní parkovné? Zadarmo parkovat je přeci ústavní civilizační právo!! Omezení vjezdu do centra (mýto, regulace)? Denně tam vozím babičku s klavírem! Nikdy!! Vyhrazené pruhy pro hromadnou dopravu nebo více lidmi obsazené vozy? Kurvíte moje právo jezdit ve všech pruzích a preferujete cyklisty!! Aut je prostě moc, jejich přepravní kapacita na m2 je tristní a nejhorší ze všech dopravních prostředků. Navíc aut je každým rokem více - zatímco prostor a infrastruktura je poměrně stabilní (či se mění skokově). A cena využívání veřejného prostoru čistě pro auta (parkování, prostor pro infrastrukturu) a cena využívání infrastruktury je blízká nule nebo mimořádně levná. Když se staví nebo opravuje to co řidiči používáním sami rozbili, fakt za to nemůže ten, kdo opravu zadal. Při 100+% vytížení infrastruktury stačí jedno omezení, které má dopad do 1/4 města. Natož potřeba desítek oprav a investic v rámci většího města. Je nutné stále opakovat, že řidiči jsou součástí problému kolon, a to součástí podstatnou a zásadní. A řešení je ověřené (v jiných zemích) a prakticky tržní - nejluxusnější a nejpohodlnější způsob dopravy a parkování zpoplatnit tržně. Nechť trh určí cenu hodinového parkování v centru města - a opravdu to nejsou 2 EUR/hod, jak je v české metropoli. Křičet na Hřiba, že zacpal Prahu je stejné jako nadávat, že @makupka je neschopný, když už týden stojí okruh kolem Prahy, protože je mezi tunelama zúžení na jeden pruh (protože tam něco opravují). Ale klidně, jestli Vám tenhle primitivismus vyhovuje, je to snadné, laciné a nosí to lajky, do toho. Ale vypovídá to hlavně o vás.

Vláda Donald Trump a uzavřený kongres se rozhodli ponechat záchranné programy bez financování, zatímco rodiny čekají prázdné talíře.

Některé školy stále fungují jako za minulého režimu. Děti se tak krutou lekcí naučily, že nemají nic říkat a že nemohou věřit ani školní psycholožce. A tím pádem už nebudou věřit nikomu.

Markéta Pekarová Adamová se v roce 2016 (!) zúčastnila novinářského experimentu, v jehož rámci musela týden vyjít s částkou životního minima. Ve videu hovoří o tom, že se jí podařilo ještě ušetřit pytlík mouky, který darovala potřebným. KSČM z toho nyní (!) vyrobila toto. ⬇️

A co takhle volební právo pouze do 65 let? Proč by volební právo měli mít lidé čistě závislí na výši důchodu a kterým se rapidně zhoršuje schopnost uvažovat a zpracovávat informace?

Když chceš opici, musíš mít i na banány. Pokud se chcinjako majotel vyhnout botičce, tak zaparkují na placeném parkovišti. Snad to není tak těžké pochopit.

ČSÚ dnes: Stavební produkce meziročně vzrostla o 17 procent. Dadarun červenec 2024: kvůli DSŘ se stavebnictví od teď scvrkne na polovinu. Dadarun dnes:

Devatenáctý sankční balíček proti Rusku je monumentální ---------------------------------------------- Možná kvůli předvolebnímu tyjátru toto trochu zapadlo, dovolím si připomenout. Balíčky sankcí proti Rusku jsme už možná přestali počítat a zdá se nám, že “když je jich tak mnoho, tak asi moc nefungují”. Opak je pravdou a zejména ten poslední - devatenáctý - je svým rozsahem monumentální. A nestačil jeden, ale pořádný? -------------------------------- Sankční procedury proti Rusku fungují podobně jako proti jiným zločineckým skupinám. Najdete metodu, jak se jim dostat na kobylku, a oni zase vymyslí, jak se z oprátky vysmeknout. Něco se jim povede, něco ne. Takže opět vymýšlíte nové věci, jak se jim dostat na kobylku, a tak to jde pořád dokola. Dá se to říci i takto: utahujete šrouby a oni pracují na tom, jak je povolit. Jenomže vtip je v tom, že to je asymetrické. Utažení šroubů je vlastně jednoduché - vyhlásíte to. Povolení je pracné, drahé a funguje jenom částečně. Takže postupně se ta smyčka svírá. Dobrým příkladem, proč to nešlo najednou a ze začátku, je ruská stínová flotila (kterou obcházejí sankce na vývoz fosilií). Ta totiž na začátku vůbec neexistovala, Rusové ji začali zřizovat až poté, co ostatní kanály se začaly uzavírat. A teď přicházejí sankce proti ní. A teď popořádku. Zkapalněný plyn do roka skončí ----------------------------------- EU zasekla dovoz ruského zkapalněného plynu (LNG). Krátkodobé kontrakty se musí ukončit do šesti měsíců, dlouhodobé do roka. To je citelný úder, kterým se zasahuje jeden ze zdrojů příjmů Ruska. Vtip spočívá v tom, že LNG nelze jenom tak vozit jinam, třeba do Mauretánie: musíte mít na druhé straně terminál, který je schopný jej přijmout, přečerpat, přeměnit na standardní (plynnou) formu a dopravit k zákazníkům. To je zařízení za miliardy dolarů a staví se několik let. Ano, zde je pravda, že LNG šlo zaseknout už mnohem dříve - tady jsme bohužel otroky částečné energetické závislosti. Už jsme ale našli zdroje a můžeme to zarazit. Evropa dovážela v minulých letech (bohužel!) rekordní množství LNG z Ruska, v objemech okolo 17 miliónů tun za rok, což přispívalo do ruského rozpočtu částkou 12 miliard dolarů ročně. Dalších 117 lodí ze stínové flotily nesmí do Evropy ------------------------------------------------------- Stínová flotila je zajímavý fenomén a ukazuje, že Rusové jsou prostě vynalézaví mafiáni. Někde zchrastili vysloužilé lodě-tankery, vybavili je falešnými registracemi, “vlajkami”, (obvykle různých států Afriky a podobně), které navíc průběžně mění a vesele fosilie dopravují. Počet těchto lodí není přesně známý, protože se taky průběžně mění. EU je postupně identifikuje a zakazuje (nesmí do přístavů v EU), momentálně je na seznamu 557 lodí. EU také zakazuje pojištění těchto plavidel, což je problém pro jejich operátory. Uvádějí se různá čísla, protože nejde jen o tankery (přepravující ropu), ale i o další lodě, přepravující další sankcionované zboží v kontejnerech. Uvádí se, že tankerů je okolo 400, celkový počet může být až 1600. Hlavní je zasáhnout tankery (největší finanční zásah) a obří lodě. Tím, že nemohou plout do přístavů v EU, musí si hledat další odbytiště, což je ale komplikované a drahé. Jednak mnohem delší plavba - uvádí se Indie, Čína a Malajsie - ale především: vyložené zboží si také musí hledat svoje zákazníky. Nebo se znovu naložit do jiných lodí a plout zpátky k evropským zákazníkům. To zboží velmi prodražuje, prodlužuje dopravu a při odhalení znovu čelí sankcím. Prostě už to není tak dobrý byznys. Postupné sankcionování těchto pravidel má význam v tom, že tyhle šrouby už nejde moc povolit: těchto vysloužilých lodí je na planetě omezené množství. Rusko je navíc musí draze nakupovat nebo pronajímat, a potom nečinně stojí v přístavech, jsou-li pod sankcemi. Objem produktů vyjádřený finančně je obrovský: střední odhad je 50 miliard USD. Této chobotnici jsou postupně odsekávaná chapadla, a i největší chobotnice jich má jen omezený počet. Další omezení platebních kanálů a krypta --------------------------------------------- Dopad není zásadní, ale je to další znepříjemnění. Rusko hledá alternativní platební kanály a EU je postupně zasekává; teď se to dotklo stablecoinu s kyrgyzským emitentem. Oni vymyslí zase něco dalšího, ale opět, všechno to stojí peníze a čas. Současně je na sankčním seznamu dalších pět ruských bank a osm bank z dalších zemí, které byly využívány jako prostředníci. Toto je důležité: sankce začínají být i “sekundární”, tj. nejen na Rusko, ale na každého, kdo je z dalších zemí a se sankcionovanými produkty obchoduje či provádí transakce (zde se to týkalo obchodníků s ropou). Desítky dalších produktů, surovin a polotovarů ---------------------------------------------------- Ano, i zde se já divím, proč už tohle nebylo na sankčním seznamu dávno, ale co už… Takže: ban dostaly další kovy a slitiny, použitelné ve vojenství, pryže a pneumatiky (logicky), trubky, rozsáhlý seznam chemikálií. Na černé listině se ocitl největší ruský těžař zlata. Rosněfť, Lukoil a Gazprom ----------------------------- Možná největší pecka vůbec: USA a EU se spojily v plných sankcích proti těmto dvěma ropným společnostem (plus další zpřísnění proti plynovému Gazpromu). Jedná se samozřejmě o naprosto klíčové, dominantní těžaře a obchodníky s ropou a plynem. Sankce se týkají nejen těchto společností, ale i jejich dceřinek a joint-ventures, kterých mají po světě desítky. Sankce mohou být i tzv. sekundární, tedy nejen na tyto společnosti, ale i na jakékoli jiné kdekoli na světě, které od nich odebírají. Sekundární sankce nejsou výslovně zmíněny, ale jeví se, že mohou být uplatněny. Efekt hrozby sekundárních sankcí byl okamžitý: Indie i Čína (včetně největších firem jako je PetroChina nebo Sinopec) pozastavily nákup ruské námořní ropy. Zřejmě se jedná jen o pozastavení, ne o trvalou stopku, ale těžko říci - půjde taky o postoj Ameriky k sekundárnímu dovozu. Právě tak výrazně redukují dovozy další velké země, jako je Turecko a Brazílie. Očekává se tedy spíš snížení dovozních čísel a už je reportováno, že zákaznické země si za toto riziko žádají od Ruska větší slevu. Dalším významným efektem je vynucený prodej (tedy výrazně pod cenou) aktiv Rosněfti a Lukoilu v zahraničí, zejména v USA či tam, kde jsou podílníky Američané - na ně se to okamžitě vztahuje. A už se těšíme na dvacátý balíček! ------------------------------------- Rusko pochopitelně bude zkoušet i tento sankční balíček obejít, ale myslím, že i z popisu je zřejmé, že se mu manévrovací pole zase zúžil. Utrpí jednoznačně ztráty, které budou tentokrát finančně velké. Je to vlastně zásadní balíček z pohledu zásahu nejvýnosnějšího zdroje peněz, který Rusko má. Jistě, oni zase budou zkoušet a hledat cestičky, jak toto obejít - protože fakticky se bez exportu ropy a plynu Rusko neobejde. Jeho ekonomika vykazuje stále silnější poruchy, válka je i pro Rusko příšerně drahá. Takže ano, něco budou zkoušet vymyslet, a EU postupně přichystá dvacátý balíček. Už se těšíme!

Slovensko schválilo maximální povolenou rychlost na chodníku pro chodce. Očekávám za chvíli i nařízení o maximálním IQ. Tipuji to tak na 88, podle svých politických spojenců.

Ať nejsme jen negativní vůči nové vládě. Plaga za ANO je podle mého dobrou volbou na ministra školství. Tématu nejen rozumí, ale není ani dogmatický a inspiruje se reálnou praxí ze zahraničí. Ve svém dřívějším působení na ministerstvu byl navíc úspěšný, na rozdíl třeba od Beka.

o jste chtěli vědět o emisních povolenkách, ale styděli jste se zeptat =============================================== Z diskusí na sociálních sítích i jinde vidím, že nejspíš většina lidí moc nerozumí, jak emisní povolenky vůbec fungují, tak se tomu pověnuju. Nebudu se rozepisovat, “proč to celé děláme”; kdo si dodnes nevšiml, že je tu jakási klimatická změna a hledání cest, jak snížit uhlíkovou stopu lidstva je nutnost, tam je asi zbytečné vysvětlování. Jdeme na to; popisuju ETS1, protože ty už jsou pár let v běhu a můžeme ilustrovat realitu (ale ETS2 budou podobné). Kde se ty potvory vůbec berou? ----------------------------------- Co je to vůbec ta “povolenka”? Je to právo vypustit 1 tunu CO2, a má elektronickou podobu (zápis v registru); úřední název jedné povolenky je EAU (EU allowance). EU rozhoduje - na základě fungování trhu, zejména množství vypouštěných emisí u dotčených firem - o každoročním generování těchto povolenek; vypořádání je vždy k 30. dubnu. Co se s nimi dál děje? ------------------------ Jedna důležitá a nejspíš málo známá informace: z těch “vygenerovaných” povolenek se skoro polovina přiděluje bezplatně, tedy “daruje” firmám. Například v roce 2023 šlo do aukcí 517 mil povolenek, zdarma přiděleno bylo 537 mil., a ještě docela velká část (dalších 272 mil povolenek) šlo do stabilizační rezervy, tedy mimo trh. To vypadá divně - znamená to, že vlastně nemalá část firem dostává “odpustky”, a to zdarma? Skutečně to takhle funguje. EU totiž není taková necitelná bestie, za jakou ji možná považujeme a ví, že existuje řada průmyslů, kde není možné přestat vypouštět emise z technologických důvodů (není zatím jiná cesta). Proto nastavila pravidla, že na “nejlepší možný postup” se přidělují povolenky zhruba kryjící emise firmy zdarma, a až na nadprodukci, které lze úpravou technologií zabránit, si musí firma povolenky koupit. Obří část průmyslu tak není povolenkami vůbec zasažena - jedná se přitom o tak důležitá odvětví, jako je např. výroba cementu, oceli, papíru či hliníku. (Tolik k debatě, že “Green Deal zabíjí evropský průmysl”). Tuto skutečnost pochopitelně na dezinformátorských médií nenajdete; bohužel o ní skoro nepíší ani ta korektnější média. Jak se s povolenkami obchoduje? ------------------------------------- Existují tři typy obchodů a všechny jsou časté. První je tzv. primární trh, primární aukce: povolenky, které vydá EU a firmy si je kupují. Tyto povolenky jdou pouze přes aukci. Druhý pak je trh mezi firmami (firmy jako producenti, firmy jako finanční instituce), tzv. sekundární trh - ten taky probíhá na té stejné burze. A třetí je pak přímý trh mezi firmami, což je též povoleno, tedy zcela mimo burzu a za takové ceny, jaké si dohodnou. Jen se musí obchody zapsat pak do registru, aby EU znala bilanční sumy. Důležité je znát poměry. Zdaleka největší je sekundární trh, vzájemně mezi firmami (skoro 90% všeho objemu), menší jsou pak přímé obchody mimo burzu (cca 6% objemu) a nejmenší jsou ty primární emise povolenek, které vydá EU (zbylá 4%). Těch 90% ovšem klame: zde se jedná o vícenásobné obchody s jednou a tou stejnou povolenkou - blížíme se tedy k tématu přeprodávání a spekulačnímu obchodování, derivátech, opcích a futures. O tom pak dále. Povolenky se spotřebovávají -------------------------------- Co když firma vypustí tunu emisí a koupí si tedy povolenku na tuto tunu, co se s ní stane potom? Firma se jí při každoročním součtu pak “vzdá” (protože byla “použita”), v žargonu se to nazývá surrender. Povolenka je pak v registru zrušena (logicky, je využita). A co když se na to firma třeba vykašle? Vypustí emise a nekoupí povolenku, nebo vypustí, koupí a “nevzdá” se jí? Jednoduše - zaplatí pokutu, která je větší než kdyby to udělala jak má. Jakou roli v tom hraje unijní rezerva (Market Stability Reserve)? --------------------------------------------------------------------- Velkou :). Unie vydává nové povolenky podle předem daných pravidel (účastníci trhu je znají), ale umísťuje část “mimo trh” do jakéhosi zásobníku jménem Market Stability Reserve (MSR). Čísla jsou velká, zásobníku jsou stovky miliónů povolenek, tedy dá se říci, že tam je skoro jednoroční rezerva. Důležitější je vědět, k čemu MSR slouží - inu, jak název napovídá, ke stabilizaci trhu. EU může kdykoli z MSR uvolnit povolenky na trh, nebo je naopak z něj stáhnout. Může (a dělá to) část povolenek pak stáhnout i z MSR, tedy je zneplatnit. Toto je právě důležitý nástroj EU pro držení cen povolenek v rozmezí, které dává smysl: tedy které motivuje účastníky trhu k dekarbonizaci, a zároveň je to neničí. Příliš nízká cena není motivační, příliš velká by dopadala na firmy příliš těžce a poškozovala by jejich byznysy neúnosně. Pokud tedy se (zcela správně) ptáte, zda má EU dostatečné nástroje, jak držet cenu v přijatelných mezích, tak ano. Hrozně moc komplikovaných pravidel. To přece není trh! ------------------------------------------------------------ Je to pořád trh s pravidly, jeho účastníci je znají. I řady jiných trhů mají svá pravidla (“cap and trade”, tedy “obchodování v limitech”). EU nepracuje s tím úložištěm nějak náhodně, jak se tam kdo zrovna vyspí - pravidla jsou předem dána, účastníci je znají. Ostatně velká většina trhů podléhá nějaké regulaci, pravidlům - důležité je, že platí pro všechny stejně a účastníci je znají dopředu. Vypadá to tady na papíře komplikovaně, ale ve skutečnosti je to “softwarová věc”, která nikomu hlavu nemotá. A co spekulanti? Nejsou to nakonec ti, kteří se “napakují”? ------------------------------------------------------------ To je dobrá a důležitá otázka a i experti jsou trochu rozpolcení v tom, zda tam “tradery” (tedy ti, kteří nejsou ani poskytovateli, ani příjemci, jen zobchodovávají) pustit či ne. Tak jako u každých obchodů je totiž trading se všemi jeho nástroji užitečný a potřebný, bere si nicméně svoji marži. Je potřeba si to rozebrat. Tradeři (i burza sama) se typicky živí z poplatků - ty jsou procentuálně nepatrné, ale při objemech to dělá peníze, které je uživí. Povolenku ale zatíží úplně nepatrně. Budu i konkrétní: existují poplatky za futures (transakční a na clearing), na primární a sekundární strop, a pohybují se v jednotkách eur na 1000 povolenek (kilotun CO2). Pokud tedy jedna povolenka stojí těch 45 EUR, tedy tisícikorunu, jedná se o cca 4 eurocenty, tedy o korunu dvacet. To je zanedbatelné a nejde se tomu stejně vyhnout, protože burza taky není zadarmo. Lidé, kteří moc nerozumí fungování burz, říkají: spekulant nakoupí levně obrovské objemy, vyžene cenu nahoru a pak to draho prodá, strká si do kapsy obrovské zisky. Jenomže tak to moc nefunguje (výjimky ale existují!). Za prvé je zde dohled, který takovéto chování zakazuje a není bezzubý - transakce jsou pod kontrolou, povolenky jsou registrované a dohližitel ví, kdo kolik drží. Nejlepší ochranou ale je trh samotný - na to má nástroje jako deriváty či futures. Pokud by byla známka takovéhoto hromadění (povolenek) za účelem vyhnání ceny nahoru, hedgeoví obchodníci to rozpoznají a okamžitě si vsadí proti tomu. Na burzách je navíc obrovské množství hráčů, kteří si velmi tvrdě konkurují; to, co tvoří jejich zisky, jsou maličké “odškrabky” z transakcí a vydělávájí tedy hlavně na objemu a velikosti transakcí. Nakonec: není lepší uhlíková daň namísto vymýšlení těchto složitostí? ------------------------------------------------------------ I tohle je úplně legitimní otázka a korektní odpověď je, že každá z variant má svá pro a proti. První argument je prosaditelnost. Uhlíková daň (carbon tax) spadá pod daňový režim, kde je nutná jednomyslnost - všechny státy EU by musely hlasovat pro. Je skoro jasné, že ruské gubernie, jakými je Maďarsko a dnes i Slovensko, by byly proti. ETS lze prosadit kvalifikovanou většinou, což se stalo. ETS je paradoxně ochranou konkurenceschopnosti, což by jednotná daň nebyla. Píšu o tom výše v článku: některá odvětví jsou extrémně energeticky náročná (energie tam tvoří velkou část nákladů a současně není zatím cesta, jak je převést na čisté energie - ocelářství a cementárenství například). ETS jim umožňuje dát výjimku, případně časově omezenou výjimku a tím udržet konkurenceschopnost. Důležitým faktorem je právě ten stabilizační fond (“zásobník”, MSR), který umožňuje flexibilně měnit cíle. Daně by to neumožňovaly. Dále, ETS má ty dva konce: ty firmy, které jedou na čisté energie, na něm přímo vydělávají (dostávají alokované povolenky zdarma a prodávají je = mají tržby), zatímco u daně by byly na tom “jenom” na nule. A ve finále: ETS umožňuje lépe pracovat s penězi, které EU díky tomu vybere, a cílit je na dekarbonizační opatření. Daně se vybírají lokálně a je obtížné (spíš nemožné) je využít cíleně; zřejmě by z toho státy lepily různé díry v rozpočtech. Uf, bylo to dlouhé a doufám, že ne úmorné a že to snad trochu přispělo k pochopení mechanismu. Znovu, opakuji, nediskutuji zde věc samotnou, její smysl (dekarbonizace Evropy versus pomalejší postup okolního světa například), ani klimatickou změnu - to jsou jiná témata a věnuju se jim průběžně.

Na co by se podle Čechů měla v první řadě zaměřit nadcházející vláda? 95 % snížení státního dluhu 😂😂😂 Lidi tam navolí borce, co rozhazuje úplně všude a jeho kolegu, který by dotoval i cenu mrkve a chtějí zároveň nižší dluh! 😅 To odpojení od reality je kouzelné. 😀

Jak může tyhle lidi brát vůbec kdokoliv vážně?

Takže stačí mít firmu jako prostředníka, která si ten byt pronajme na 20 let a jiným jej podnajme. Místo paušalu použoje výdaje a zisk má tak 0. A konečný majitel daní 5 % místo 15 %. Super návrh. 😀 seznamzpravy.cz/clanek/ekono…